ještě jednou se k tomu vrátím. čím víc nad tím přemýšlím, tím víc
je mi to
jasný.
změny skupenství jsou způsobeny buď přijetím nebo odevzdáním energie, a
to v
podobě tepla. veškeré změny skupenství vzniklé stlačením jsou taktéž
důsledkem úbytku či příjmu energie a zas v podobě tepla. tato eregie se
uplatní v tzv. energetických vazbách molekul. při určitém úbytku energie
dojde k tomu, že se molekuly jaksi semknou a vytvoří zmíněné vazby.
a právě v kapalném skupenství jsou energetické vazby molekul
nejpevnější. i
jejich neuspořádáný pohyb je dán těmito vazbami. při vystavení velmi
velkému, ale opravdu velkému tlaku (který si neumím představit a který
určitě neumíme vytvořit) je zřejmě možné tyto vazby rozbít. toto
rozbití
vazeb má ovšem za následek totální zhroucení struktury, tudíž nejen
změnu
skupenství, ale s největší pravděpodobností i rozbití molekulárních
vazeb a
tedy změnu látky jako takové.
taky jsem si to ujasnil s tou vodou. vzpoměl jsem si totiž, že s
ustávajícím
neuspořádaným pohybem se opravdu zvětšuje hustota (zmenšují se
vzdálenosti
mezi molekulami), až nastane bod, kdy se molekuly přestanou hýbat úplně
(vezmeme jim veškerou energii). toto nastane v absolutní nule. takže je
pravda, že se snižující teplotou i voda zvyšuje hustotu, jen kolem bodu
mrazu má anomálii - na pmyslném grafu by byl zoubek.
další vzpomínka - v plyném stavu tyto vazby mezi molekulami nejsou.
molekuly
se pohybují volně, a to v homogenních i nehomogenních látkách. proto jde
díky absenci těchto vazeb plyn stlačit. až do doby, kdy plyn stlačíme
tak,
že se začne ochlazovat a při ztrátě energie se vytvoří opět vazby a
vznikne
kapalina.
když pak i kapalině sebereme nějakou tu energii (zase jí ochladíme),
začnou
se vazby zase rozbíjet a vznikne pevné skupenství. tady jsem si jist jen
jedním - někeré látky se brání vznikem krystalických mřížek. a ty,
pozor,
JSOU zase stlačitelné - například stlačením tuhy bys dostal diamant,
známý
příklad z fyziky sedmého ročníku :-) jedná se vlastně o změnu
krystalické
mřížky následkem působení tlaku. čím se ale brání (tj. jaké vazby si
vytvoří) látky nekrystalické, to nevim.
tak to bych si tak nějak zopakoval skupenství látek a ten fakt, že kapaliny
opravdu stlačit nejdou a hlavně jsem si ujasnil proč.
a teď k realitě - výše popsané funguje na ideální kapaliny, jejichž
výskyt,
jak už to s ideálními věcmi bývá, jest poněkud řídký. jak jsem se
dozvěděl
zde od kolegy chemika, většina kapalin v sobě obsahuje trochu
rozpuštěného
plynu. a právě proto se dají trochu stlačit. voda v sobě obsahuje spousty
sajrajtu, proto samozřejmě stlačit jde - jenže voda NENÍ jen kapalina. v
tom
je celej ten fór.
tak... takže jsem na to přišel a strašně se mi ulevilo, že nejsem blbej
:-)).
jdu pátrat po těch angánech, takový znalosti dějepisu se obávám opravdu
nemám. moje podrobná paměť o dějinách života končí zatím někde v
permu,
lehké znalosti mám o triasu a juře a velmi mírné o svrchní křídě. a tam
těch
lidí ještě moc nebylo :-))