Konference: SAPI-1 a československé mikropočítače

Od: Pavel Železo
Datum: 28.5.2011 21:26
Předmět: Re: OT: Suhlas autora, Bolo: Re: schemata Sapi-1


Vážený čtenáři.

Nikdy jsem nenapsal žádný úvodník.
Mám rád úvodníky třeba v Mladém světě. Nemám rád úvodníky třeba v
 elektronice.
Snaha po vyřčení velkých myšlenek vyžaduje, aby byl člověk dostatečně 
nad věcí.
To vyžaduje velký přehled a duševní rovnováhu. Tu dnes zrovna nemám.
V období kdy ve světě začříná éra mikropočítačů na bázi
mikroprocesorů 80386
nebo Motorola 68020, je velice těžké smířit se s tím, že začínáme
teprve používat
operační systém CP/M. Přitom jsem si vědom toho, že desetitisícová
armáda
našich nadšenců pro výpočetní techniku, by dokázala více, než může
nyní.
Nechci tady šířit představy o zlatých českých a slovenských rukou.
Rčení našich
dědečků už dávno neplatí. Stačí otevřít některý z našich osobních 
mikropočítačů,
podívat se na to, jak je vyroben a představa o zlatých českých rukou se
stejně vytratí.

Já sám jsem ve výpočetní technice samouk. Vystudoval jsem radiotechniku a
pak jsem se dal na počítače. Jsem a 
snažím se být dobrým konstruktérem. Slovo konstruktér u nás nezní moc
dobře. Přitom vše co obdivujeme na zahraniční
technice je z velké části právě dílo konstruktérů. Zapojení
integrovaných obvodů jsou dnes prakticky katalogové, a
tak hraje úroveň konstrukce podstatnou roli na úrovni celého zařízení.
Podobné je to s programovým vybavením. I 
programy mají něco, co lze nazvat konstrukcí, a je li konstrukce programu
dobrá, pak se s programem dobře pracuje,
dobře se upravuje, případně se dají části programů použít i jinde.

Být dobrým konstruktérem je velice náročné. Vyžaduje to hlavně smysl pro
detaily. Chce to , aby i maličkost byla 
dobře promyšlena a najde li se chyba, pak se na ní nemůžeme vykašlat, ale 
hned ji musíme opravit. Samozřejmě musí 
být snahou každého konstruktéra řešit problémy co nejjednodušeji. Nesmí
se však klesnout pod určitou hranici, aby 
třeba vstupy obvodů nebyly ošetřeny odpory, nebo aby obvody nebyly odděleny
od konektorů pro kabely budiči nebo 
invertory. Naší výhodou je to, že se můžeme poučit, protože naše
zpoždění za světem nám dává několik let na 
rozmyšlenou. Ne vždy se toho však využívá. Snaha pro získání určitých
ekonomickýchy výhod ve formě odměn za 
zlepšovací návrh nebo patent vede často naše konstruktéry k řešením ,
která jsou nespolehlivá a drahá. I když u nás
na ceně tolik nezáleží, jsou drahá zařízení složitá a tím i
nespolehlivá a těžko opravitelná. Najít v tomto 
bludišti cest tu  správnou při zachování svého rukopisu je velice
složité. Jakmile se však jisté cesty najdou a 
dovedou nás k dílčím cílům, uvidíte, že příští etapa bude snažší,
protože se budete mít o co opřít. Je to vlastně 
taková skládačka z dílů, o kterých víte, že fungují. Občas se
některý díl vylepší a stavíte dál. Nesmíte však
usnout na vavřínech. Vývoj jde tak rychle dopředu, že když zjistíte, že 
budte klidně žít z toho co umíte, přijde 
něco nového a opět sedíte v pomyslné školní lavici a studujete.

Moje oblíbené heslo je, že nemám rád mladé lidi. Není to tak doslova
pravda. Mám je rád a věřím v ně. Toto heslo 
však vyplývá z velké náročnosti, se kterou posuzuji jejich výsledky. A
výsledky nejsou vždy jen dobré, i když je 
třeba autor sám se sebou spokojen. Vím, že to není vina jen jejich.
Současné školství a příklady z průmyslu příliš
šancí na kvalitativní růst mladých lidí nedávají. Zvýšilo se
množství požadavků, snížila se kvalita a chybí 
srovnání. Srovnávají se až hotové výrobky a pak není divu, že velice
často neprospějeme. Chybí kladné případy 
dotažené až do realizace. Vždy po čase je třeba hodnotit a věci napravit.
To se dnes nenosí. Jsem však optimista a
budu jím i nadále. Nějak jsme si zvykli na to, že špatné věci jsou , ale 
že to není naše vina. Není to pravda, 
kapitoly současného vývoje, třeba v elektronice, si píšeme sami. Všichni 
kdo do ní děláme. I materiál, který budete
číst, je jednou z takových kapitol. Pružný disk je v mikropočítačích v 
podstatě revoluce. Práce s ním a bez něj - 
to je rozdíl. Od mikropočítače typu Spectrum s diskem je k systémům typu
PC již jen krůček. Zkuste ten krok udělat.
Bude to možná stát další finanční prostředky a hodně sil, ale vyplatí 
se to. Práce Tomášek Krejči je podle mého 
názoru to nejlepší co se vám mohlo dostat do rukou. Představuje rovnováhu 
mezi srozumitelností , jednoduchostí a 
dobrou kvalitou. A tak ať se disky točí a malověrní myslete na chorál.

Ing. Eduard Smutný

Ostatní příspěvky vlákna:

 
[2011/2 (7)] [2011/3 (12)] [2011/5 (50)] [2011/6 (18)] [2011/7 (112)] [2011/8 (192)] [2011/9 (94)] [2011/10 (16)] [2011/11 (46)] [2011/12 (39)]


[2010 (676)] [2011 (586)] [2012 (976)] [2013 (538)]